Výrobu lze rozdělit na dva základní typy, a to na diskrétní a procesní. Čím se tyto dva základní typy výroby rozlišují? V procesní výrobě finální výrobky vznikají na základě postupu definovaného recepturami a finální výrobek nelze zpětně rozložit na vstupní suroviny. Kdežto v rámci diskrétní výroby vznikají výrobky na základě výrobních postupů a kusovníků a obecně vzato, finální výrobky lze zpětně rozložit na vstupní komponenty. Procesní výrobu lze dále rozdělit na šaržovitou a kontinuální výrobu.

Diskrétní výroba

Diskrétní výroba označuje výrobní proces, v rámci kterého dochází k výrobě finálního výrobku, který je počitatelný a je vyráběny v definovaných dávkách. Výrobní proces se skládá ze sekvence jednoho či více kroků, které by měly být vykonány v definovaném pořadí. Tento výrobní proces je řízen na základě definovaného technologického postupu (sekvence výrobních operací) a kusovníku materiálu, který definuje jaký vstupní materiál vstupuje do výroby v jaké sekvenci (operaci). Vyráběné produkty se přesouvají mezi jednotlivými výrobními pracovišti v definovaných dávkách. Každý jednotlivý vyrobený kus je jedinečný tím, že je vyrobený za jedinečných podmínek (různá míra opotřebení nástroje, v různém čase, ...). Jedno konkrétní výrobní zařízení může být při diskrétní výrobě použito pro více výrobních procesů (segmentů). Typickou charakteristikou diskrétní výroby je možnost zpětného rozložení finálního výrobku na vstupní suroviny. Měřitelný vystup diskrétní výroby je udávaný v kusech. Typickým příkladem diskrétní výroby může být výroba automobilů, počítačů, domácí elektroniky a mnoha dalších.

Šaržovitá výroba

Šaržovitá výroba označuje výrobní proces, který se skládá ze sekvence jednoho či více kroků, které by měly být vykonány v definovaném pořadí. Finální množství výrobku je vyrobeno na konci této sekvence a je označováno jako šarže. Tato sekvence může být opakována za účelem výroby dalších šarží. Šarže mají typicky shodný vstupní materiál a společnou výrobní historii a její výroba je řízena na základě postupu definovaného recepturami a finálního výrobku. Jedno konkrétní výrobní zařízení může být při šaržovité výrobě použito pro více výrobních procesů (segmentů). Typickou charakteristikou šaržovité výroby je nemožnost zpětného rozložení finálního výrobku na vstupní suroviny. Měřitelný výstup šaržovité výroby je udávaný ve váze či objemu (např. kg, litry). Typickým příkladem šaržovité výroby může být výroba léčiv, nápojů, barev a další.

Kontinuální výroba

Kontinuální výroba označuje výrobní proces, v rámci kterého dochází k pohybu vyráběného finálního produktu mezi jednotlivými výrobními zařízeními bez přerušení. Jak název napovídá, tok materiálu či následně produktu je kontinuální. Typicky každý stroj vykonává jeden specifický úkon v rámci daného výrobního procesu (tedy je součástí pouze jednoho výrobního segmentu). Měřitelný výstup šaržovité výroby je definován vyrobeným množstvím v čase (např. litry za hodinu). Typickým příkladem kontinuální výroby mohou být výrobní procesy spojené se zpracováním ropy.